pondělí 15. září 2014

Orientation week, aka poznej Union [MM]

[ Martin Melka ]


Ujel mi autobus do Crossgate Mall, tak alespoň něco sesmolim. Deja vu? Minule to byl Michal, ale je to v podstatě to samé. Češi asi neumí být nikde včas :)

2. 9. 2014 - Den první - Walmart!

Sem toho moc nenapíšu, protože moje skupinka většinu aktivit zmeškala. (co že jsem to říkal o české dochvilnosti?) Ale abych si zas nekřivdil moc, stihli jsme oběd a pak check-in international studentů. Následovat měla prezidentská večeře, ale ta byla kvůli očekávanému špatnému počasí odsunuta na další den. (nutno dodat, že ten večer nebyl na obloze ani mráček a bylo tak 30°C...) Místo toho jsme se vydali do Walmartu. Amerika jak má bejt. Obří nákupní dům, něco jako Tesco u nás, ale asi tak ×3. Nakoupili jsme 30packy pivka a hned jsme byli spokojenější.

3. 9. 2014 - Den druhý - přednášky, campus tour, president's dinner

Další den začal kontinentální snídaní - bagely, muffiny, ovoce, džusy, you know the drill. Pak následovalo pár přednášek - social security number (něco jako rodné číslo, potřeba když chce člověk pracovat), Bank of America pro ty, kdo chtějí US účet. Pak jsme se vydali na oběd a po něm proběhla Campus Tour, kde nás seznámili s jednotlivýma kancelářema/budovama/místama.

Breakfast.

Už tady byl docela znát jiný přístup lidí - všichni byli vstřícní, krátce řekli čím se zabývají, pokecalo se. Všichni měli jedno společné - každý řekl, že je tady pro nás, ať se nebojíme s čímkoliv přijít, nebo klidně jenom chvíli poklábosit. Dostali jsme různé 'dary', pytlíky/tašky přes ramena, sportovní a hliníkovou lahev, trika, deodorant a kdovícoještě. O jednotlivých featurách na kampusu bude jiný post, sem by se to ani zdaleka nevešlo, je toho fakt dost.

Fancy stuff
Večer přišel hřeb večera (?). President's dinner. Aby nedošlo k mýlce, ne, Obama nepřijel. President je tu ekvivalent našeho rektora. Byla to opravdu fancy dinner jak má být. U vchodu nás uvítali čišníci, nabídli drink (limonádu :( ), chvíli jsme si procházeli baráček jak vystřižený z těch upper-class filmů. Dost stylové. Pak přišel čas na večeři, ta proběhla venku formou all-you-can-eat bufetu (jak jinak). Ke stolu si přisednul i sám President, tak jsme chvíli podebatovali - zajímavý člověk, velmi sophisticated (český ekvivalent mi zní divně, ale asi chápete co myslim). Pěkné uvítání na škole.


Večer byla sešlost international studentů v Symposium House, kde se trochu popilo a pobavilo, načež se pár lidí z české výpravy rozhodlo splnit jednu ze 7 challenges Unionu - pěkně do naha a oběhnout Nott Memorial. Publikum jásalo a aspoň jsme se trochu zchladili, sranda :)

4. 9. - Den třetí - dining, church, bowling

Dopoledne stejné jako předchozí den, jen jiná témata přednášek. Dozvěděli jsme se o bezpečnosti na kampusu (Union má vlastní bezpečnostní složky, hlídkují tu auta...), nějaké administrativní nezáživnosti a taky něco o našich meal plans. 

Pro nastínění - máme 12x za týden možnost jít do all-you-can-eat restaurace/jídelny a dát si do nosu, k tomu dostaneme $350 na naši ID kartu, což můžeme utratit v jiných zařízeních, např. Dutch Hollow - menším bufetu (ale s čerstvým jídlem), v bookstoru (sortiment co se hodí v jednu ráno když má člověk fakt hlad), nebo je tu třeba i sUshi bar. (Ano, to U je velké schválně, U je tady logo. Ne, modla. Všechno je U.)
12× týdně, all-you-can-frickin'-eat


Další zaznamenáníhodná věc byla večerní cesta do kostela. Nebyl to kostel v pravém slova smyslu, ale nevím jak jinak church přeložit. Byla to prostě hala, kde se scházela lokální křesťanská komunita. Mám k tomu své výhrady a i sem jsem jel poněkud skeptický. Přišli jsme, napsali si na cedulku jméno a odkud jsme a sedli si ke stolu. Studenti se promíchali s místníma američanama (většinou ~40letí) a tak nějak si povídali. Pak přišla na řadu večeře - místní doma uvařili lokální jídla a všechno dali na stůl, takže jsme ochutnali co se tak jí. Bylo to jiné než evropské, ale celkem to šlo. Před jezením se, jak se sluší a patří, američané začli modlit. Trochu jsem sklopil hlavu a koukal kolem sebe. Zmatené pohledy nekřesťanů byly k nezaplacení :D

Po večeři se dělaly nějaké seznamovací aktivity, zjišťovaly se informace o lidech kolem stolu. Pro mě důležitá byla otázka Kdo má nejblíž narozeniny?, protože jsem to se svými 2 dny vyhrál. A tak mi celá hala se 170 lidmi (i když předběžně) zazpívala Happy birthday, american style! Nebudu lhát, bylo to hrozně dojemný. Tady jsme taky měli možnost se zaregistrovat do programu "host families". To znamená, že si člověka k sobě vezme nějaká rodina - např. s nimi může být na díkůvzdání, jít někam na výlet, něco. Od starších international studentů jsem slyšel, že je to fakt pěkný, takže jsem se taky upsal. Na konec jsme si zazpívali Take me home, country roads (veď mě dál, cesto má) a šli. U východu nám nabízeli bibli, tu jsem tedy zdvořile odmítl.

V Americe je všechno prostě velký
Je libo jednoho větráka?
Večer ale ještě neskončil, další aktivita na seznamu byl bowling. První věc, co člověka praští do očí je velikost. Vedle sebe tam bylo 40 drah, fakt obří hala. Nebyly ale nijak zvlášť luxusní - koule měly skoro všechny moc malé díry na prsty, sem tam kus odštíplej. Ale dalo se.

Hlavní věc byl fakt, že jsem poprvé viděl (a chutnal) americkej styl prznění piva - beer pitcher. Pro nezasvěcené - na baru vám prostě do 2l karafy natočí pivo a vy si ho s kelímkama odnesete ke stolu. Výhodný to je v tom, že nemusíte chodit pro další piva. Blbý je, že v karafě jsou stejně jenom 4 piva a hlavně - pěkně odstátý pivo, to je panečku kumšt. Mimochodem, druhou hru jsem měl 133 bodů a ještě dvě kola k dobru, ale museli jsme jít... #nasranost

Jako ostatně každý den se pokračovalo v Symposium House decentním popitím a socializováním.







5. 9. - Den čtvrtý - Schenectady tour, Target, birthday party

Ráno nás čekala přednáška od lokálních mobilních operátorů, ale k tomu vám nic nepovím, neb jsem vyspával kocovinu. (Pozn. Michal: Nabídli nám prakticky jenom neomezené /nepoužitelné/ tarify za $50+, takže si většina z nás zařídila předplacenku u h2owirelessnow.com. $0.10 za minutu mezinárodního hovoru je super. Nevýhoda je, H2O zpoplatňuje i příchozí volání a SMS, i tak to ale vychází docela levně.) Pak přišla na řadu tour po Schenectady. Tady je důležité zmínit jednu podstatnou věc - američani nejsou zvyklí nikam moc chodit. Sešli jsme se venku na rugbyovém hřišti, dostali mapku a nějaká paní povídala o městě. Pak se tam mělo i jet, ale naskytl se neřešitelný problém - autobus už byl někde pryč a náhradní nebyl. Co se dá dělat, tour zrušena, přece nepůjdeme pěšky!

Radnice Schenectady

They see me rollin'. They hatin'.
Pár z nás se domluvilo s Tariqem (student, co má na starosti international lidi) a vydali jsme se tam (za nechápavého pohledu paní "průvodkyně") pěšky. Šli jsme asi dva kilometry tam, dva zpátky :D

Večer se jelo do Mohawk Commons, obchodního centra. Hlavní budovou tu byl Target, což je jen jiný název pro obchod prakticky stejný jak Walmart. Už jsme byli trochu otrkaní, takže jako správní hulváti jsme si půjčili vozítko pro tlustý postižený američany a hráli si. Když už se zaměstnanci tvářili divně, vozítko jsme vrátili a jeli dom.

Večer byla (opět) sešlost v Symposium House, ale o půlnoci se k mému překvapení změnila v birthday party! Díky patří Šárce a všem, co se na tom podíleli! Mimo jiné jsem dostal placatku plnou slivky. Všichni dostali ochutnat a bylo dost zajímavý se dívat na reakce lidí. Asi jste čekali, že většina z nich nahodilo ten "co je to sakra za hnus" ksicht.
Glorious moustache gathering
Další zajímavá věc se mi ten den přihodila - nechal jsem ve společné kuchyni hliníkovou Union lahev, ale když jsem se po hodině vrátil, byla pryč. No, stává se. Napsal jsem na lístek vzkaz, že prosím, aby ji vrátili. Když jsem po další hodině přišel, nestačil jsem se divit. Někdo jí fakt vrátil. :O

6. 9. - Den pátý - Crossgates Commons, Karaoke

Poslední den orientation weeku. Jediná oficiální věc byla shuttle do Crossgates Commons nákupního centra. Obří komplex desítek obchodů, hlavně tedy hadry a podobné nesmysly, ale taky velký BestBuy - ráj každého geeka. Obzvlášť se mi líbil Google koutek, měli tu prakticky všechno na ozkoušení. Nexus 4/5/7/10, Chromecast, jiné mobily s pure Androidem, pěkné.
No co, mam rád Google

Večer už tentokrát nebyl v Symposiu, ale v mém Minerva House - jelo se "karaoke". V uvozovkách, protože lidi vybírali fakt podivné songy, co nikdo nezpíval (třeba Can't Touch This - jo, ty tři slova se daj, ale pak je to prostě rychlej rap a to lidi neznaj). Venku se rozbalila vodnice, tak se chillilo i tam. Takový líný večer na zakončení uspěchaného orientation weeku. Fitting.


V době než začala škola se toho ještě událo mnoho, přemnoho, ale to už patří do jiného postu. Tohle bylo o orientation weeku. Je toho hodně co napsat, nevím ale jak nastínit ten naprosto jiný systém, co tu na VŠ panuje. Pokusíme se o to v nějakém z dalších článků. Stay tuned...