Majkův fotoblog #3 (Kde jsou ty peníze..?)

[Michal Majer]

Již brzy po příjezdu nám začalo být jasné, proč američané platí občas až nepředstavitelné částky za univerzitní vzdělání. Samozřejmě zde mají vyučující daleko lepší platové podmínky než u nás, pak se ale obrovské množství peněz točí kolem mimoškolních aktivit (2 posilovny, bazén, zimní stadion, ..) a samostatný příspěvek bych mohl zveřejnit na příklady plýtvání. Toto téma v budoucnu možná někdo z nás ještě rozebere podrobněji.

Teď už ale k pravidelnému menu několika fotek.

Paintball

Nikdy dříve jsem paintball nehrál a tak jsem se rozhodl spolu s ostatními zúčastnit sobotní akce. Měli jsme se rozdělit do čtyř týmu a tak jsme zformovali český tým .. a brzy dostali neskutečný výprask. :-D

Jednu věc jsem si za toto odpoledne ujastil a to že nikdy dobrovolně nevstoupím do armády! Má představa o válčení byla dosud ovlivněna převážně filmy a hrami .. Ačkoli je paintball stále na míle vzdálený od reality skutečné války, stres ze zásahu kuličkou mi naprosto stačil pro představu, jak asi musí působit skutečné bojiště.

Školní Starbucks

Nikdy dříve jsem Starbucks nenavštívil. Když se ale jeden nachízí přímo v prostorách školní budovy a lze zde platit přes "declining" (v praxi vše zdarma), tak jsem se brzy stal závislý na pravidelných ranních dávkách Pumpkin latte.

Posilovna

Nejen kvůli pravidelným návštěvám Starbucksu se na Unionu člověk bez návštěvy posilovny alespoň několikrát do týdne neobejde. Asi abychom se neunavili ještě než do posilky dorazíme, tak jsou tu hned dvě rozmístěny na opačné straně kampusu.

Studio

V rámci předmětu Photography 1 jsme od minulého týdne dostali přístup do studia. Přestože se jedná o časově asi nenáročnější předmět, je zároveň tím nejzábavnějším. Příští týden jsem se rozhodl vynechat pravidelný fotoblog a více se rozepíši právě o tomto předmětu, který si na Unionu již několik let v řadě čeští studenti rádi zapisují. 

Následující fotku jsem pořídil na mobil, pro předmět totiž používáme pouze fotoaparáty na černobílý film.

Osobní přístup a grilování u Viki

Osobní přístup nejen vyučujících mohu demonstrovat rovnou na několika příkladech.

Při obědě není výjimkou, že studenti znají zaměstnance jménem a prohodí spolu několik vět o svém osobním životě, zatímco je jim servírováno jídlo.

Před asi hodinou jsem potkal prezidenta školy při cestě do laboratoře a již ohrané "How are you?" pak vyvolalo příjemný rozhovor. (Možná pro mojí přirozeně českou upřímnost.)

Následující fotka byla pořízena na zahradě u Viki, ředitelky centra pro náboženský a spirituální život. Ta nás pozvala k sobě domů na večeři a ukázala jak správně opéct marshmallow. :-)

To je pro dnešek vše a příští týden slibuji sepsat příspěvek o předmětu fotografie 1.