Tout le monde parle français à Montréal [MM]

[Martin Melka]

(na konci postu odkaz na fotečky!)

24. října jsem se dostal do jiného státu než USA. Hurá, už bylo načase, tady je to hrozná nuda. (chrocht) Rozkoukávám se postupně, takže to byl ten stát nejbližší - Kanada!

Za vším hledej ženu disk

Do Kanady jsem se nedostal náhodou, v Montréalu byl pořádanej turnaj ve frisbee. A jako extrémně aktivní člen jsem neváhal ani minutu a vydal se na cestu. Už od září kapitán našeho týmu pořád připomínal "na konci října Montreal, všichni pojeďte, je to hodně dobrý". A taky že bylo. Jeli jsme autama, nebyl problém se do čtyřech pohodlně naskládat a vychutnat si 3.5hodinovou cestu na dálnici. Scenérie nijak úchvatný, ale o to nešlo, že jo.

Na hranicích to pro mě, jakožto obyvatele eurozóny, byl docela nezvyk. Dali jsme celníkovi pasy, a on se nás vyptával odkud jsme, co tam jedem dělat, jestli jsem v USA legálně (i když jsem jel do Kanady, hm), jestli v autě nemáme nějaký drogy nebo alkohol. Žádný komplikace ale nebyly. Naštěstí, protože jsem měl v kufru 6pack piv a placatku Becherovky, o čemž jsem se jaksi zapomněl zmínit. Nevěděl jsem, že je to problém!

Home sweet hole

Ubytování bylo dost pěkně zařízený - přespávali jsme u jednoho z Montréalských hráčů na zemi v baráku. Pěkně na parketách, ale hele, bylo to zadarmo. Resp. za těch pár piv co jsme mu tam nechali. Týpek byl naštěstí podobný mentality jako my. Když jsme přijeli, zacítil jsem tu nasládlou vůni trávy a on na mě přes přivřený oči pronesl "Hi, I'm Sam". Barák vypadal tak, jak vypadat má, když v něm bydlí tři 20letý kluci - bordel. Ale pěknej!

V Kanadě mají místo KFC PFK. Co to znamená netuším.

Vybalili jsme, skočili jsme pro pivka do přilehlýho shopu, kde z nás indičtí majitelé měli viditelnou radost, když se 15 lidí zásobuje pivama, je to fajn tržba. Chvilku jsme pochillili, zahráli pár kol 21 (počkejte si na článek o drinking games) a pak vyrazili downtown! Naštěstí jel Sam s náma, protože a) nevěděli jsme kudy, kde jsme, ani kam jedeme. b) Všechno bylo francouzsky! c) I přesto, že si ráno nic nepamatoval, dovedl nás zpátky domů.

Tuhle noc se nic extra zajímavýho nestalo, pobyli jsme v útulným baru, měli pár pitcherů (ugh!), prostě pohodovej večer. Až na všudypřítomnou francouzštinu nebyl moc poznat rozdíl od USA.

ECP - Extremely Courageous Penguins Ultimate tým

Morning came too soon

I když jsme šli spát brzo, asi kolem druhý, vstávání v sedm dalo zabrat. Naskákali jsme do aut a vyrazili na hřiště. Tam nás uvítala snídaně v podobě ovoce, bagelů, peanut butter, nutella, jelly a kafe. Bodlo to. Následovaly tři zápasy, dva jsme vyhráli. Zajímavá věc - jako u nás máme všudypřítomný holuby, tady na hřišti pobíhali rackové.

Disky jako bity, engineering for life!

Tenhle večer byla naplánovaná hromadná party pro všechny frisbee lidi. Předtím samozřejmě pregame (popití u někoho v baráku, než se jde do klubu). Jenže pregame začínala až někdy po sedmý, takže jsme si dali pre-pregame! Bohužel v týhle fázi nikdo moc nechtěl můj rum, tak jsem ho musel zpracovat, přece ho nevyhodim.

Sekání trávy ve středověkým stylu!

Opět díky Samovi jsme se neztratili a dorazili na místo. Sešlost se nijak nelišila od amerických párty - v obýváku stůl s beer pongem, hromady plechovek a lahví, v kuchyni koloval bong. Jak říkám, klasika. Ocenil jsem piano, moje okolí už možná tolik ne.. Měl bych se na něj naučit, tady je jedno v každým baráku (fakt, v každým baráku pro studenty tu je v obýváku piano), protože 'překládat' si to z kytary na piano neni zrovna efektivní.

Po pregame, kolem půl dvanáctý, jsme vyrazili dál, do klubu. Nevím jak se jmenoval, moc nevím jak vypadal a kde byl. Co ale vím je, že jsem potkal kanaďanku, co nejen že věděla co to je Plzeň, ale dokonce tam byla. Wow. Po pár hodinách zpocenýho nepřítomnýho tancování byl čas vyrazit domů. Parketová podlaha byla tak pohodlná, že jsem usnul dřív než jsem pořádně dolehnul na zem.

Morning, sunshine

Jestli první ráno bylo špatný, tak tohle bylo na mašli. Na hřišti ale čekala krásná věc, viz fotka níž. Zase jsme hráli, přes oběd se podávaly BBQ burgery a hotdogy a dělaly soutěže. Nějakým způsobem jsem zde ztratil mobil. Hledal jsem ho jak vůl, pak jako poslední naději zašel za organizátorkou a hle, ona ho měla v kapse, někdo jí ho dal! <3

= D O N U T S =

V neděli opět tři zápasy, myslím že dvě výhry. Nějakou dobu pršelo, tak jsme hráli mezi rybníkama. Nikomu se skrz to nechtělo běhat, takže novej zajímavej prvek hry. Kolem čtvrtý jsme skončili (myslím že 7. místo, ale o to stejně nešlo), zabalili se, nechali Samovi zbytek piv a vyrazili domů.

Montréal byla sranda. Jestli vás, potenciální lidi, co vyjíždíte na příští roky, baví frisbee, přidejte se do klubu a jeďte, stojí to za to.

A protože mám pár fotek, tady máte album!