středa 12. listopadu 2014

Kultura v USA [MM]

[Martin Melka]


Nejsem žádný kulturní znalec, ale už jsem viděl něco ze tří oblastí (koncert, kino, divadlo) a chci si tu o tom něco málo vyžbleptnout. O koncertě už jsem se rozepsal dříve, takže už jenom dvě věci. Cool, třetina odbytá!

Kino, věc veskrze americká

Poprvé...
Někdy začátkem listopadu mě holky donutily jít se podívat na horor Ouija. Nevím co to je za nápady se vyžívat v tom, že na vás hodinu a půl něco vyskakuje a leká, zatímco děj nula nula nic. Ale chtěl jsem to zkusit, tak holt což. Nějakých 5-10 minut chůze od kampusu máme kino Bow Tie Cinemas. Klasický vstupný se pohybuje někde kolem rozumných $10, ale my si od školy můžem koupit lístky za $5. Ha! Sice jsem byl trochu zmatenej, že na lístku nebylo napsaný kam si sednout, ale za stovku se do kina nedostaneš ani u nás, tak co.



Sál byl obsazen naší skupinou 6 lidí a dalšíma asi 4 američanama. Sedli jsme si kam jsme chtěli, o místa nouze nebyla. Film stál za starou bačkoru a fakt nevim proč jsem radši nešel na Johna Wicka, kterýho hráli ve stejnej čas ve vedlejším sále :(

... a podruhé
Před pár dnama byla premiéra Nolanovo novýho kousku Interstellar. A protože se dalo čekat, že to bude velký, trochu jsme se projeli a šli se na to podívat v sobotu 8. 11. do IMAXu. Stálo to $18, ale holt kvalita je kvalita. Věc, která mi byla trochu divná poprvý, se tady potvrdila - američani neznají něco jako koupit si lístek na konkrétní místo. Kdepak, prostě first come, first serve - což znamená, že když jsme přišli asi 30 minut před začátkem, tak už byl sál pomalu plnej. A pak všichni jak volové seděli a čekali, než se něco začne dít. Proč to dělat jednoduše... ale na to už jsem si asi zvyknul. Jo a když jsme chtěli lístky koupit online předem, platil se za to navíc poplatek pár dolarů. Nechápu. Snad by to mělo bejt levnější, když jim odpadá nutnost člověka v budce, kterýho musí platit?

Když si koupíte lístek, dostanete rovnou čtyři! Tady se papírem prostě nešetří.

I přes tyhle nepochopitelnosti to ale stálo za to a kdo to ještě neviděl, jděte se kouknout. Když už i Neil deGrasse Tyson uznal, že z fyzikální stránky to byl dobře propracovanej film, to něco znamená.

K oběma kinům ale musím říct, že mi přišly horší, než ty naše. Co se velikosti i sedaček týče. Tak si toho važte!

Divadlo o tramvaji

Ve čtvrtek 6. 11. se tu ve školním divadelním sále hrála hra Streetcar Named Desire (Tramvaj do stanice Touha). Byla to školní hra, herci byli studenti odpovídajícího zaměření a vstup stál $7. Byl jsem trochu překvapen, že to není free, ale budiž. První překvapení byl sál. Regulérně vybavená scéna, hodně pěkně zařízená, seděli jsme hoodně blízko. A když jsem pak o dvě a půl hodiny dýl tleskal, byl jsem rád, že jsem šel. Když se totiž řekne školní hra, čekal jsem něco oukej. Ale ty lidi fakt uměli hrát, to se jim musí nechat. Pěkný to měli, pěkný. Hlavně Blanche, hlavní role, byla neuvěřitelná.

Lehký me(n)tal breakdown. Hehehe. Hehe.